Povodně
Povodeň
Je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků. Jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Povodně způsobují škody zejména domácnostem, infrastruktuře a podnikatelským subjektům, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. I když lze povodňové škody snížit odstěhováním od vodních toků, lidé tradičně žili a pracovali v jejich blízkosti, protože země je zde většinou plochá a úrodná a řeky nabízí dopravní možnosti. Některé povodně se vyvíjejí pomalu, zatímco jiné, jako přívalové povodně, se mohou vyvinout během několika minut, a to i daleko od vodních toků (např. z erozí ohrožených polí, rozsáhlých nepropustných ploch) nebo bez viditelných známek deště. Povodně mohou být lokální, ovlivňující blízké okolí vzniku, nebo velmi rozsáhlé, ovlivňující celé povodí.
Základní druhy povodní v České republice
- letní povodně způsobené déletrvajícími regionálními srážkami o velké intenzitě s vysokými úhrny, projevující se výraznými důsledky na středních a větších vodních tocích,
- přívalové povodně způsobené krátkodobými srážkami s velkou intenzitou představují lokální ohrožení, jehož výskyt je možný na celém území státu s možnými katastrofálními důsledky na menších vodních tocích odvodňujících zejména sklonitá území; závažnost ohrožení zvětšuje obtížnost přesnějších předpovědí těchto událostí,
- zimní a jarní povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky, často v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně zasahují nejčastěji podhorské vodní toky a při rozsáhlejším oteplení v kombinaci s dešti zasahují i velké nížinné vodní toky,
- povodně způsobené ledovými jevy na vodních tocích v zimním období způsobené ledovými nápěchy nebo zácpami, které mohou vzniknout na vodních tocích všech kategorií; intenzitu povodně určují kombinace místních podmínek v korytech vodních toků a výskytu příčinných meteorologických jevů (dlouhá mrazová období střídaná teplotními inverzemi nebo prudkým oteplením),
- zvláštní povodně jsou povodně způsobené umělými vlivy, tj. situacemi, které mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, při narušení vzdouvacího tělesa, při poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení, nebo při řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodních děl.
Přívalová povodeň (nesprávně blesková povodeň) vzniká po (někdy jen krátkém) přívalovém dešti. Může vznikat také v horských a podhorských oblastech. Může se vyskytovat i tam, kde je znemožněno nebo silně omezeno vsakování vody do půdy (například na rozsáhlých zpevněných plochách, především v městské zástavbě, s poddimenzovanou nebo ucpanou kanalizací). Hraniční intenzitu a trvání srážek potřebných pro vznik přívalové povodně nelze jednoznačně stanovit, protože závisí na mnoha faktorech od typu a tvaru terénu až po nasycenost půdy vodou, a ovlivňuje ji negativně také např. nevhodné hospodaření s krajinou.
Opačným extrémem je sucho. To má také přímou vazbu na přívalové deště a povodně. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více odolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny. (zdroj – Wikipedie)