Správa toků – oblast povodí Moravy, Vsetín vznikla v roce 2003 jako důsledek přizpůsobení územního členění správ toků hydrologickým povodím. Do nově vzniklé organizační jednotky přešli pracovníci ze správy toků Brno-detašované pracoviště Bojkovice a někteří pracovníci ze správy toků Frýdek Místek-detašované pracoviště Valašské Meziříčí. K dalšímu rozšíření činnosti došlo v roce 2011, kdy do správy Lesů ČR s.p. přešla zhruba třetina vodních toků do té doby ve správě rušené Zemědělské vodohospodářské správy.

Území Správy toků zahrnuje celé území povodí řeky Moravy (bez povodí řeky Dyje) a na jihovýchodě i povodí Váhu na území České republiky. Správa působí na území krajů Zlínského, Olomouckého a částí krajů Jihomoravského, Pardubického a Moravskoslezského. Celková délka spravovaných drobných vodních toků je 7.225 km a správa také obhospodařuje 118 vodních nádrží.

Činnosti správy toků zajišťuje celkem 29 pracovníků, z toho je 16 správců toků. Pracovníci jsou dislokováni na třech pracovištích a to:

• Vsetín – sídlo správy toků
• Šumperk – detašované pracoviště
• Luhačovice – detašované pracoviště

Správa toků – Oblast povodí Moravy spravuje drobné vodní toky určené do správy LČR s.p. rozhodnutím Ministerstva zemědělství České republiky. Činnost správy se řídí především platnou legislativou, tj. především zákonem o vodách č. 254/2001 Sb., a souvisejícími předpisy. Hlavním úkolem je navracet vodním tokům jejich přírodní charakter, připravovat podmínky pro revitalizaci a renaturaci vodních toků. Neméně důležitou činností však zůstává péče o svěřený vodohospodářský majetek a úkoly v oblasti protipovodňové ochrany, řešení dopadů sucha, technickobezpečnostního dohledu, péče o břehové porosty a centrální evidence vodních toků a děl. Nemalou část činností správy zaujímá také vyjadřovací činnost a pozemková agenda – zejména ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb. – Občanskému zákoníku, podle kterého nejsou některá vodní díla samostatnými stavbami, ale jsou součástí pozemku, na kterém se nacházejí.

Území správy je z geologického i geomorfologického hlediska značně rozmanité a jednotlivé oblasti vyžadují i různé přístupy při zajišťování opatření k řádné funkci vodních toků a vodních děl. V oblasti Jeseníků, Bílých Karpat, Chřibů a Vsetínska jde o vodní toky bystřinného charakteru se značným podélným sklonem dna, kolísavým průtokem a značným transportem splavenin. V oblasti Hané a Malé Hané převažují potoky s menším podélným sklonem a náchylností k zanášení.

V územní působnosti správy toků se nacházejí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, Bílé Karpaty, Jeseníky, Litovelské Pomoraví. Zde je snahou při veškeré činnosti na úseku správy toků úzce spolupracovat se zástupci těchto správ a společně tak dbát na zabezpečení životaschopnosti významných chráněných druhů živočichů a rostlin, které se v zájmových lokalitách vyskytují.