Technické údaje:

Číslo hydrologického pořadí:	4 – 10 – 03 – 022,023,024,025,026,027,028
Zhotovitel stavby:	Ekostavby Brno a.s.
Zhotovitel projektu:	PROJEKCE s.r.o.
Zdroj financování:	PPO
Stavební náklady:	6 599 510,- Kč

Vodní tok Oskava, ČHP 4 – 10 – 03 – 022, 023, 024, 025, 026,027, 028, je významným levostranným přítokem řeky Moravy, do které se vlévá v osadě Chomoutov nad Olomoucí.

Potok pramení v prostoru horského sedla Skřítek, pod Bílým kamenem, v nadmořské výšce cca 900 m a teče téměř přímo na jih. Má rozsáhlé povodí vějířovitého tvaru, v horních partiích téměř zcela zalesněné. Povodí je značně svažité s velkým výškovým rozdílem mezi údolnicí a rozvodnicí. Rozvodnice probíhá částečně po hlavním jesenickém hřebenu a srážkové úhrny jsou vysoko nad průměrem.

Oskava protéká Bedřichovem, Oskavou a Nemrlovem, odkud pokračuje do Libiny a dále na Hanou. V zájmové oblasti je potok ve správě Lesů ČR,s. p., ST – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk.

Řeka Oskava byla v minulosti mnohokrát upravována. Vzhledem k tomu, že protéká velmi frekventovaným sídelním útvarem, nejstarší úpravy jsou ze začátku minulého století a zajišťovaly nejen ochranu obydlí a objektů, ale bylo zde i mnoho silotvorných děl, které zajišťovaly energii pro celé údolí.

Zájmový úsek v km 36,8 – 38,1

Tento úsek toku říčky Oskavy protéká spodní částí obce Oskava (Nemrlovem). Začátek zájmového úseku je u mostu na silnici Libina – Mostkov a konec u lávky, spojující obecní komunikaci (parc. č. 233/3) s lesem na levém břehu (parc. č 631/1).

Celý tento úsek nebyl v minulosti upravován, jen pomístně bylo provedeno odstraňování nánosů po povodních a zásahy do břehových porostů. Po poslední velké vodě v roce 1997 a následně při lokálních povodních v roce 2000 a 2002 byly poškozeny některé příčné objekty, břehová opevnění i původní koryto v horních partiích toku. Materiál vybraný ze dna a břehů toku byl uložen v dolní části obce do potočního koryta a zmenšil jeho průtočnou kapacitu (profil v některých částech neprovedl ani Q2).

Spádové poměry jsou na stávající trase vcelku vyrovnané a nebylo je třeba měnit. Ke stabilizaci nivelety byly do dna zřízeny kombinované stabilizační prahy a kamenné stabilizační prahy. Kombinované prahy byly provedeny ze dvou jednoduchých dřevěných prahů průměru 300 mm a prostor mezi nimi byl vyplněn kamennou rovnaninou hmotnosti 80 – 200 kg.

Průtočný profil je lichoběžníkový, šířka ve dně je 6 m, hloubka 1,3 m, sklon svahů 1:2. Pata svahů je opevněná kamenným záhozem z těžkého záhozového kamene hmotnosti 200 – 500 kg. Zához je uložena do rýhy v patě břehu hluboké 0,6 m a položen na délku 1,8 m po svahu (tj. 0,8 m hloubky profilu).

V místech, kde bylo možno koryto rozšířit (převážně na pravém břehu), byl sklon břehu 1:5 a výška záhozu 1,1m nebo byla provedena berma pro možný rozliv při zvýšených průtocích.